Do Te Anau jsme dorazili kolem poledne dalšího dne. Městečko
je poměrně velké, i když centrum se, jako obvykle, omezuje jen na pár bloků.
Což je pro nás, návštěvníky, docela výhoda. První naše kroky směřovaly opět na
chvíli do knihovny. Teď se tam snažíme aspoň jednou za pár dní zajít a dobít
baterky. Potom krátké procházce ve městě jsme se vzhledem k pěknému
bezmračnému počasí rozhodli dojet ke fjordu Milford Sound už ten den, neboť
jsme nechtěli riskovat, že se přes noc počasí pokazí. Stokilometrovou cestu
jsme zvládli za pohodové dvě hodinky. Cestou se nám začalo docela ošklivě
čoudit z motoru. Museli jsme nechávat auto chvíli vychladnout, než jsme se
rozhodli pokračovat dál do kopců. Byli jsme z toho dost nervózní, báli
jsme se, jestli vůbec pak dojedeme zpátky do Te Anau a hlavně, kolik potom bude
stát oprava.
Bohužel jsme si kvůli tomu potom podvečerní Milford Sound
zas tolik neužili. Nutno ale říci, že i když jsme měli docela špatnou náladu a
ještě k tomu byl odliv a tedy velká část nezatopeného mořského dna, je tam
opravdu moc nádherně. Zapadající slunce za špičku Mitre Peak a odrážející se o
vodní hladinu. Ještě krásnější je jistě z jedné z lodí, které
pravidelně vyplouvají do fjordu, ale naše kreditní karty jsou na takové výlety
bohužel příliš hubené.
Po procházce a pořádném vyfocení ze všech možných i
nemožných úhlů jsme se vydali již za tmy hledat přespání. To jsme nalezli
v jednom z kempů u jezera po cestě zpět.
Do Te Anau jsme dorazili něco před polednem a uprosili pána
v servisu, aby se nám na auto mrknul. Nakonec díky bohu jen utáhl pár
šroubů a bylo po problému.
Dali jsme si potom sprchu a milkshake v kavárně a
rozhodovali, kam dál povede naše cesta. Nakonec jsme se rozhodli, že na úplný
jih nepojedeme a vyrazili jsme zpět směrem na Queenstown.
Žádné komentáře:
Okomentovat