Zpátky do Aucklandu jsme se vydali po západním pobřeží, abychom neminuli Waipoua Kauri Forest – les, kde roste největší strom kauri na celém Novém Zélandu. Strom jsme našli, vyfotit se ho však pořádně nepodařilo – je moc velký. Tak máme kmen zvlášť a korunu zvlášť. Psali tam na ceduli i nějaké váhy a míry, ale to už si samozřejmě nepamatujeme. V Kaikohe jsme dobrali benzín, navštívili knihovnu a jeli dál na jih. Autíčku začala blikat nějaká pitomá kontrolka. Budeme s tím muset někam do servisu a bojíme se, kolik to bude stát. Cesta pokračovala přes Auckland, kde jsme nejdřív objeli dva garage-sales s cílem koupit si tam nějaké levné věci, které nám chybí. Jeden výprodej byl ale nějaký opuštěný – asi jsme přijeli pozdě. Ve druhém jsme si koupili alespoň po dolaru dva polštářky, tak se nám teď mnohem lépe spí. Pak jsme zašli do knihovny, ale nějak nás zradil počítač a vůbec se nešlo připojit na internet. Znechucení jsme si vyčekali frontu na PC a za povolených dvacet minut si nastahovali vše důležité. Ještě rychlý nákup v Countdownu – brambory a nějaké drobnosti a pryč z Aucklandu. Zastavili jsme u moře na docela pěkném tichém místě, ale za dobu přípravy večeře jeli okolo hasiči kousek od nás něco hasit, pak na nás divně koukali policejní příslušníci a vůbec se nám tam celkově přestalo líbit, tak jsme poodjeli spát ještě o pár desítek kilometrů dál.
Další den škemrání o studenou sprchu v DOC kempu na jihu Coromandelu. Ptala se Lucka, takže to dopadlo dobře – a za babku dokonce tři minuty teplé sprchy! Systém placení vskutku vtipný. Dírka na minci je venku a jakmile vhodíte dolar, hned teče voda. Ideální způsob sprchování je tedy vysvléknout se, jít ven vhodit babku a utíkat dovnitř rychle využít své tři minuty blaha. My jsme dva, tak jsme si vhodili dolar navzájem. Ještě před tím Lucku pokousal Kachňour.
Dál cesta autem směrem na Taurangu. V Katikati jsme minuli pěkné místo na spaní, ale říkali jsme si, že v okolí Taurangy jistě taky něco bude. Nebylo. Dokonce jsme objeli tři placené autokempy, ale v jednom se nám to zdálo drahé a v dalších dvou nebylo místo. Na pláži Papamoa Beach jsme koukali na potápějící se loď a ropnou zkázu. Smutné. Spousta dobrovolníků v bílých oblecích tam pobíhá a řeší následky ropné skvrny. Kdybychom měli kde bydlet, možná bychom se přihlásili taky.
Rozhodli jsme se vrátit do Katikati. Ještě jsme se zastavili v informacích a v backpackeru v Tauranze zeptat se, jaké jsou tu pracovní možnosti. Úspěšní tak napůl – dostali jsme nějaké tipy, kde hledat, tak uvidíme. Nakonec jsme našli místo na spaní malý kousek od Taurangy – chodí tu krávy a jezdí vlak.
Žádné komentáře:
Okomentovat