Ráno hrozně foukalo. Jako fakt moc. Nemohli jsme kvůli tomu uvařit snídani, tak jsme raději dlouho spali. Snídani jsme nakonec uklohnili v závětří veřejných záchodků. Sjeli jsme dolů do Katikati vyřídit nějakou administrativu a pak se teprv rozhodovali, co podnikneme s posledním volným dnem. Do lesa se nám už moc nechtělo, jsou pořád stejné a ty tracky poblíž nejsou zrovna moc zajímavé. Tak jsme poodjeli do městečka Waihi Beach, které slibovalo krátkou procházku k Orokawa Beach a k vodopádům.
Na Orokawa Beach bylo nádherně. Šli jsme tam slabou hodinku a je to zatím druhá nejhezčí pláž, co jsme tu viděli. A nedá se tam dojet autem, což je velká výhoda, protože na celé kilometrové pláži bylo asi 5 lidí i s námi. Byly velké vlny, největší, co jsme kdy viděli. Odhadem odborníka tak metr a půl. Po obědě jsme chvíli stavěli hrady z písku. Moc nám to nešlo a když jsme konečně něco postavili, přišel příliv a všechno nám to zbořil. Pak ještě krátké pokoupání v Tichém oceánu. Je studený. Celkem jsme se váleli tak dvě hodiny a vůbec se nám odtamtud nechtělo.
Jen teď máme všude písek a postupně z nás vypadává všude, kde se pohybujeme. Možná si budeme moci v autě udělat soukromou pláž. Když to do té doby všechno nepoztrácíme.
Cestou autem zpět jsme tak trochu skoro náhodou narazili na knihovnu ve Waihi, tak máme po dlouhé době zas volný přístup k internetu, protože v Katikati volný internet není nikde k dostání. Budeme tu, než nás vyhodí a potom odjezd, večeře a spánek před prvním pracovním dnem.
Žádné komentáře:
Okomentovat