Jak to všechno začalo

Jak to všechno začalo: Takhle večer, po láhvi vína: "Když jsi teď dostudoval, nechceš odjet na rok někam pryč, do ciziny?" "Tak jo."

Následovaly hodiny a hodiny času strávené u internetu zamýšlením nad nejvhodnějším místem pobytu. Kanada? Francie či Itálie? Irsko? Austrálie? Nakonec po všech možných úvahách zvítězil Nový Zéland. Je tam teplo, když tady je zima. Roční období v pořadí léto-jaro-léto-podzim-léto se nám docela zamlouvají. Je tam moře a hory. A sopky. Není tam moc míst, které by nebyly národním parkem. A je to taky dost daleko na to, aby se člověk nevrátil, jakmile se mu začne stýskat. A v neposlední řadě všude všichni píší, že v sezoně je tam dostatek práce a není velký problém tam nějakou práci sehnat. Tak tedy Zéland - Aotearoa - země dlouhého bílého oblaku..

neděle 9. října 2011

Auckland - den druhý


Náš druhý den proběhl v duchu hledání auta. Hned brzy ráno jsme se vypravili do knihovny pročítat internet. Při té příležitosti se nám podařilo zavolat domů, takže skype nám funguje. Alespoň tedy v Aucklandské knihovně. Přečetli jsme mraky inzerátů a vyselektovali nakonec pár čísel, na které jsme chtěli zavolat. Spoustu času jsme pak strávili přemlouváním se navzájem, ať zavolá ten druhý. Mužská autorita zvítězila, tudíž jsem volala já =D Nicméně z toho nakonec stejně nic nebylo, tak jsme z toho byli docela zdrchaní.
Odpoledne jsme se šli alespoň projít do místního parku, což byl zarostlý kopec, kterému vévodila na vrcholu velká budova muzea. Odtud byl výhled alespoň na kousek moře, tak nám to připomnělo, že tady vlastně nějaké moře je. Rostou tu v parcích samé divné stromy, opravdu krásné, že se jim ty naše ani zdaleka nevyrovnají. Musela jsem si osahat všechny divné rostliny a květiny, co tu rostou. A kvetou tu zrovna sakury.
Večer jsme zase usnuli hrozně brzy. Jsem zvědavá, za jak dlouho si zvykneme spát obráceně.



2 komentáře:

  1. Ahoj,
    to jste teda hezky přistáli. To Rugby bude už snad jen 14 dní, jsem se trochu divil, že do toho jedete.
    Auto jen za tři dny? To je klika.
    Do toho musea se někdy jděte podívat, jako jedno z mála stojí za to. Pozdravujte kauri. Bíša

    OdpovědětVymazat
  2. Za auto jsme rádi, zatím jezdí moc pěkně. Teď už jsme pryč z města, tak nás rugby už moc netrápí, ale měli jsme to očekávat, všude hrozně narváno...
    Vzpomínáme na tebe za větru a deště, počasí zatím střídavě hnusno.
    Museum zvážíme, podle času a nálady a tak..
    A je tu na silnicích spousta přejetých possumů :-)
    Díky za všechny rady a zkušenosti, využíváme je, jak jen můžeme.

    OdpovědětVymazat